Seznam pojmů


Agresivní obchodní praktika

Agresivní (tedy nekalou a zakázanou) obchodní praktikou se rozumí jednání, které s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.

Příklad agresivní obchodní praktiky: Spotřebitel dostane vyrozumění (telefonické,písemné), že je mezi možnými výherci vysoké částky peněz, pokud bude mezi prvními 50ti, kteří správně vyplní test. Přestože tuto podmínku spotřebitel splní, nevejde se do první „padesátky“. Prakticky se však toto oznámení objeví každému. Cenou útěchy je nabídka zboží, jehož nákupem bude zařazen do dalšího kola o atraktivní ceny.


Použité zdroje:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu
Zákon č. 634/1992 Sb, zákon o ochraně spotřebitele


Více na:
Pokorná, J., Večerková, E., Levická, T., Dudová, J. (2017) Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů. Praha: Wolters Kluwer ČR
Vítová, B., Etlíková, M. (2017) Nekalé obchodní praktiky. Praha: Wolters Kluwer ČR Internetové stránky České národní banky


Bankomat

Bankomat je samoobslužný přístroj, který umožňuje držitelům platebních karet vybírat nebo vkládat hotovost. Skládá se z klientské a operátorské zóny. V klientské zóně se nachází monitor, klávesnice, čtečka karet, výplatní slot a tiskárna účtenek. Operátorská část je určena obsluze bankomatu a nachází se v ní trezor. (Klufa & Vodička, 2017). Bankomat poskytuje i další služby, např. nabití kreditu v mobilním telefonu nebo podání platebního příkazu (Ministerstvo financí, ©2016). Pro vklad i výběr hotovosti je třeba zadat PIN.


Použité zdroje:
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Slovník pojmů. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/slovnik-pojmu


Bankovní účet – vklad

Peněžní prostředky uložené v bance na některém druhu bankovního účtu se nazývají vklady. Vkladem půjčuje jedinec své peníze bance, ta se zavazuje je jedinci v dohodnuté lhůtě vrátit a zaplatit za něj jedinci úrok. Vklady lze dělit podle toho, zda je možno s penězi kdykoli disponovat či nikoli. Základními typy bankovních vkladových produktů jsou běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad s výpovědní lhůtou a bez ní, vkladní knížka (Ministerstvo financí, ©2016). Vklady jsou ze zákona pojištěny. Pokud banka krachne, dostane klient od Fondu pojištění vkladů náhradu ve výši 100 % vkladu, maximálně však 100 tisíc EUR (Klínský, Münch & Chromá, 2018), v odůvodněných případech až 200 tisíc EUR. Existují však i vklady, které nejsou pojištěné např. penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a kapitálové pojištění (ČNB, ©?).


Použité zdroje:
Česká národní banka. (?) Spoření. In Peníze na útěku. Dostupné na https://www.penizenauteku.cz/financni-sluzby/sporeni/
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Účty. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/ucty


Bezhotovostní platební styk

Úhrada platby probíhá bez účasti fyzických osob, placení proběhne mezi bankovními účty (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013). Pro bezhotovostní platební styk si klienti zřizují v bance běžné účty, vedené v korunách i cizích měnách. Platby probíhají pomocí odepisovaní a připisovaní peněz na účet klienta podle toho, jak zadal příkazy. Klient je o příchozích a odchozích platbách informovaný výpisem z účtu (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Běžný účet

Jedná se o nejrozšířenější vkladový produkt. Hlavním účelem běžného účtu je provádění platebního styku. Nehodí se pro ukládání většího množství peněz, protože k němu banky poskytují nízké úrokové sazby (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Z toho důvodu je vhodné mít na běžném účtu jen tolik peněz, kolik je potřeba k provádění běžných transakcí, jako jsou např. platba nájmu, elektřiny, nákupy spotřebního zboží denní spotřeby. K běžnému účtu nabízí banky další služby jako například debetní kartu, internetové bankovnictví (Ministerstvo financí, ©2016).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Účty. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/ucty


Cestovní pojištění

Kryje rizika spojená s náhlým onemocněním, úrazem, ztrátou zavazadel, také způsobení škody třetí osobě v průběhu jednorázových nebo opakovaných turistických a pracovních cest do zahraničí. Náklady na léčbu v některých cizích zemích mnohonásobně převyšují náklady na léčbu v ČR. I když mají naši občané při pobytu ve státech Evropské unie nárok na zdravotní péči na účet svých zdravotních pojišťoven, v mnoha případech je vyžadována vysoká spoluúčast, kterou zdravotní pojišťovny nehradí.


Použité zdroje:
Česká asociace pojišťoven, Cestovní pojištění. Dostupné na: http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/cestovni-pojisteni


Více na:
Finanční rádce, Cestovní pojištění. Dostupné na: http://www.ministerstvofinanci.cz/detail-clanku/84_cestovni-pojisteni.html
Pojisteni.cz, Cestovní pojištění-výklad pojmů. Dostupné na: https://www.pojisteni.cz/cestovni/vyklad-pojmu


Debetní karta

Debetní karta slouží k platbám v obchodě a k výběru hotovosti v bankomatech (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Karta je vázána k běžnému účtu a čerpá se z vlastních peněz (Tyl, 2013). Finanční částku lze čerpat do výše zůstatku na účtu. V případě, že je ke kartě zřízen kontokorent, lze čerpat částku do mínusu, a to do výše kontokorentu (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch Otto & Chromá Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Tyl, Tomáš. (2013) 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. Praha: Grada Publishing, a. s.


Více na:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Bezhotovostní peníze. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/bezhotovostni-penize


Dědění, dědictví

Předpoklady jakéhokoli dědění jsou čtyři: úmrtí člověka, existence dědictví, existence způsobilého dědice a tzv. dědický titul. Dědický titul je zjednodušeně řečeno důvod, na základě kterého se dědic stává dědicem. Takovým titulem je dědická smlouva, závěť nebo zákon. Dědic má právo dědictví odmítnout, a to ústním prohlášením před soudem nebo písemným prohlášením, které se zasílá soudu, který informoval o dědickém právu. Takto se činí zpravidla v případě, že dědictví je předluženo. Dědictvím totiž na dědice přechází nejen zůstavitelův majetek, ale i zůstavitelovy dluhy. Nelze však dědictví přijmout a dluhy odmítnout.


Použité zdroje:
Peníze.cz, Dědictví přehledně: Kdo dědí ze zákona, co s dluhy a jak dědictví odmítnout. Dostupné na: https://www.penize.cz/spotrebitel/315043-dedictvi-prehledne-kdo-dedi-ze-zakona-co-s-dluhy-a-jak-dedictvi-odmitnout


Více na:
Peníze.cz, Pravidla dědictví. Dostupné na: https://www.penize.cz/tema/pravidla-dedictvi
Finance.cz, O dědictví: Kdo a jakým podílem bude dědit bez závěti? Dostupné na: https://www.finance.cz/499597-dedictvi-i-posloupnost/
Právní linka, Dědictví. Dostupné na: https://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pravni-poradna-zdarma.html-dedictvi Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění


Dluh

Dluhem označuje povinnost splnit závazek, tedy to, co je dlužník povinen vyrovnat. Je to vztah mezi věřitelem a dlužníkem, který zahrnuje oprávnění věřitele a povinnost dlužníka dluh uhradit.

Dluh bývá často chápán jako určitá peněžní částka, ale může jít i o povinnost jiného plnění. Obvykle se prokazuje písemným potvrzením (směnkou, dluhopisem) dlužníka věřiteli a bývá doprovázen splátkovým kalendářem, který stanoví, jak se bude splácet. Dluh vzniká na základě nějakého právního titulu: půjčkou (úvěrem), nákupem s odloženou platbou (nákup na splátky) atd. Dlužník tak získává prostředky nebo komodity (zboží), které splatí až později, většinou však za půjčené prostředky platí navíc úrok. Je-li dlužník v prodlení, opoždění platby a podobně, mění se pohledávka na nárok.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Dluhová poradna

Organizace, která lidem pomáhá vyřešit jejich tíživou finanční situaci. Pracovníci dluhové poradny se snaží lidem co nejlépe poradit a nalézt pro ně nejvhodnější řešení jejich situace. Dluhová poradna pomáhá lidem, kteří se zadlužili a nezvládají svůj dluh splácet. Zpravidla poskytují služby týkající se soudního i mimosoudního oddlužení, zastupování při jednáních s věřiteli i právní zastoupení při soudních sporech.


Použité zdroje:
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Dlužník

Dlužník je osoba, která přijala od věřitele plnění. Dlužník se zavazuje, že dluh uhradí věřiteli. Dlužník má dluh vůči věřiteli.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Exekuce

V případě, že dlužník není schopen dále splácet své závazky vůči věřiteli, může být jedním ze způsobů uspokojení nároků věřitelů tzv. exekuce.

Exekuce (výkon rozhodnutí) je státem povolený a řízený způsob vymáhání dluhů. Exekuce je rychlejší a efektivnější alternativou k soudnímu výkonu rozhodnutí. Exekuci provádí exekutor.

Nařídit a provést exekuci lze jen způsoby uvedenými v zákoně. V případě civilněprávní exekuce je tímto zákonem občanský soudní řád. Můžeme rozlišit tři základní druhy exekuce:

  1. Exekuce k vymožení peněžité pohledávky – lze ji provést především srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí
  2. Exekuce k vymožení nepěžitých plnění – patří sem povinnost něco dát či poskytnout (něco jiného, než peněžitou částku), povinnost něco vykonat či provést, povinnost zdržet se nějakého jednání
  3. Exekuce o výchově nezletilých dětí – exekuce se týká rozhonutí o výchově nezletilých dětí, o nařízení ústavní výchovy, o styku rodičů s dítětem, popř. schválených dohod. Jako způsob výkonu této exekuce stanoví zákon ukládání pokut, odnětí dítěte tomu, u koho nemá být, a předání tomu, u koho má být


Použité zdroje:
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck


Exekuční doložka

Exekuční doložka je ustanovení ve smlouvě, kterým se dlužník vzdává práva na svou obhajobu u soudu a souhlasí s tím, že v případě nesplnění svých závazků ze smlouvy je věc předána rovnou exekutorovi. Exekuční doložka smí být sepsána pouze notářem, do konce roku 2012 mohla být sepsána i exekutorem.


Použité zdroje:
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck


Exekuční titul

Aby získal exekutor k provedení exekuce souhlas soudu, potřebuje mít tzv. exekuční titul. Exekučním titulem je pravomocné rozhodnutí soudu (rozsudek, platební rozkaz), pravomocné rozhodnutí rozhodce (rozhodčí nález) nebo smlouva s tzv. exekuční doložkou (více níže).


Použité zdroje:
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck


Exekutor

Exekutor je úřední osobou (jako např. soudce, zastupitel, policista), která je pověřena vymáháním dluhů na základě souhlasu soudu, a jeho úkony jsou považovány za úkony soudu. Všichni exekutoři musí být členy Exekutorské komory. Tomuto profesnímu sdružení je také možné podat stížnost na jednání konkrétního exekutora.

Exekutor především zjišťuje dlužníkův majetek, a to v součinnosti se státními orgány, bankami, pojišťovnami a dalšími institucemi. Také nahlédne do Seznamu listin o majetkovém režimu manželů, který vede Notářská komora ČR, zda nedošlo k zúžení či zrušení rozsahu společného jmění manželů. Exekutor zjišťuje, jaké vlastní dlužník nemovitosti, zda vlastní cenné papíry, kolik peněz má na svých bankovních účtech, zda si spoří na penzi apod. a jaké má příjmy. To vše mu umožňuje vyhodnotit nejlepší z možných způsobů provedení exekuce, neboť způsob provedení exekuce nesmí být zjevně nevhodný a v nepoměru k výši závazku dlužníka a ceně exekuované věci.


Použité zdroje:
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck


Finanční transakce

Při platebním styku dochází k převodu peněz mezi plátcem (tím, kdo kupuje zboží a služby) a příjemcem (tím, kdo zboží a služby prodává). Platební styk se dělí na: Hotovostní – předání peněz z ruky do ruky Bezhotovostní - provádí se pomocí zápisů na bankovních účtech – nejčastěji běžném účtů, kde probíhají jednotlivé transakce. Nejběžnější finanční transakce, které jsou s běžným účtem spojeny jsou výběr z bankomatu pomocí platební karty, platba platební kartou u obchodníka, příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, SIPO (Ministerstvo financí, ©2016).


Použité zdroje:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Oběh peněz. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/obeh-penez


Hotovostní platební styk

Hotovostní placení se provádí prostřednictvím peněz, tedy hotovosti v obchodě. S penězi v hotovosti se lze setkat také při vkladu a výběru hotovosti v bance, vkladu či výběru z bankomatu, či při zasílání peněz poštou pomocí poštovních poukázek - poukázka A, poukázka B, poukázka C (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.


Více na:
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Insolvence

Insolvence (platební neschopnost) – dlužník je v insolvenci, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. S platební neschopností pak souvisí tzv. fikce insolvence, tj. situace, kdy dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je neplní po dobu delší tři měsíců po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy (seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců), kterou mu uložil insolvenční soud.


Použité zdroje:
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Hanousková, M., Koubová, Š., Němeček, L. (2010) Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. České Budějovice : Občanská poradna při Jihočeské rozvojové
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.


Klamavá obchodní praktika

Obchodní praktika je klamavá a tím pádem zakázaná, pokud je při ní užit nepravdivý údaj, nebo pokud je údaj sice sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl, nebo pokud podnikatel opomene uvést důležitý údaj, jehož uvedení lze po podnikateli požadovat, nebo pokud podnikatel vede způsob prezentace produktu k záměně s jinými produkty.

Příklady klamavé obchodní praktiky: Je nabízen produkt, popř. služba s tím, že tato exkluzivní nabídka je k dostání (dostupná) pouze u nabízející společnosti. Ve skutečnosti jde o standardní produkt široce dostupný.


Použité zdroje:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu
Zákon č. 634/1992 Sb, zákon o ochraně spotřebitele


Více na:
Pokorná, J., Večerková, E., Levická, T., Dudová, J. (2017) Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů. Praha: Wolters Kluwer ČR
Vítová, B., Etlíková, M. (2017) Nekalé obchodní praktiky. Praha: Wolters Kluwer ČR
Internetové stránky České národní banky


Komerční pojištění (neschopnost splácet, pracovní neschopnost)

Pojištění pomáhá zpravidla finančně tlumit dopad negativních životních situací (ztráta zaměstnání, úmrtí v rodině, živelné katastrofy apod.). Pojistník (ten co platí pojistné) platí pravidelnou finanční částku pojišťovně. V případě pojistné události (když se přihodí něco zlého a je to předmětem pojištění) má pak právo na vyplacení dříve sjednané finanční částky pro sebe nebo pro toho, komu něco dluží (např. když splácí auto, dům apod.).


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_schopnosti_spl%C3%A1cet


Konsolidace půjček

V případě že dlužník má více půjček, z nichž mnohé jsou nevýhodné a úspěšně je splácí, lze si vyjednat půjčku, která bude výhodnější (menší úrok, delší doba splatnosti a menší splátky), z které se umoří předchozí půjčky a zůstane jen ta výhodnější, která nebude tolik zatěžovat rodinný rozpočet. Splácení bude přehlednější a sníží se transakční náklady.


Kontokorent

Jedná se o bankovní službu vázanou k běžnému účtu (Kociánová, 2012). Kontokorentní úvěr znamená, že lze na účtu čerpat částku do minusu. Je však stanoven limit, kolik je možné do minusu čerpat. (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Nevýhodou kontokorentu je vyšší úrok, který se pohybuje v rozmezí 12-19 % (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013). Jednou za určitou dobu (zpravidla rok) je nutno dorovnat kontokorentní úvěr tzv. do plusu. Účet musí být v plusu dorovnán alespoň 24 hodin, pak lze peníze znovu čerpat (Kociánová, 2012).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Kociánová, Helena. (2012) Finanční gramotnost v kostce aneb co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: Anag.
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Kreditní karta

Kreditní karta slouží k půjčování peněz z banky, jedná se tedy o půjčku, za kterou se bance platí úrok (Bertl, 2017). Kreditní karta se vydává k samostatně zřízenému úvěrovému účtu. (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Karta má úvěrový rámec, ten stanovuje maximální výši úvěru, který lze čerpat. V zahraničí je někdy tato karta přijímána lépe než karta debetní (Tyl, 2013). Kreditní karta je určena převážně k platbě v obchodě (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013).


Použité zdroje:
Bertl, Ivan. (2017) Finanční gramotnost pro seniory. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Centrum celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty
Klínský, Petr, Münch Otto & Chromá Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.
Tyl, Tomáš. (2013) 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. Praha: Grada Publishing, a. s.


Více na:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Bezhotovostní peníze. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/bezhotovostni-penize


Kupní smlouva

Smlouva je dvoustranné či vícestranné právní jednání, jímž si smluvní strany sjednávají určitá práva a povinnosti. Jde tedy o dohodu mezi dvěma a více stranami, která zakládá právní vztah mezi stranami smlouvy, jehož podstatou je převod vlastnického práva k věci. Bylo by chybou domnívat se, že smlouva musí být pouze písemný, formálně zpracovaný dokument. Je tomu právě naopak. Naprostá většina smluv je v každodenním životě uzavírána bez písemné formy, např. při nakupování zboží v obchodním domě.


Použité zdroje:
BusinessInfo.cz, Smlouvy. Dostupné na: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smlouvy-ppbi-51077.html#!&chapter=1


Více na:
BusinessInfo.cz, Úvod do problematiky smluv. Dostupné na: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smlouvy-ppbi-51077.html#!&chapter=2
BusinessInfo.cz, Smlouvy podle NOZ. Dostupné na: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smlouvy-ppbi-51077.html#!&chapter=6
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění


Mandatorní výdaje

V případě hospodaření domácnosti bychom si měli rozdělit výdaje do několika kategorií. A to výdaje mandatorní neboli povinné, které je nutno uhradit jako první, s platbou se neopozdit a uhradit v předepsané výši. Jedná se zejména o náklady spojené s bydlením (nájem, splátka hypotéky, energie, vodné, stočné, poplatky za různé služby) a případně splátky dalších úvěrů, splátky pojištění (majetku, auta, povinné ručení apod.) nebo třeba zálohy na daň z příjmu, sociální pojištění, zdravotní pojištění a jiné závazky vůči státu. Kromě toho máme výdaje nutné, které potřebujeme k zajištění nutných potřeb (jídlo, dojíždění do práce, cestování, oblečení, mobil apod.). Výši nutných výdajů lze ovlivnit. Nemusíme si kupovat drahé značkové oblečení, elektroniku, drahé potraviny, stravovat se ve fastfoodech apod. Mnohé tyto statky lze pořídit levněji. Část příjmů – pokud nám zbydou - můžeme využít na to, abychom realizovali své koníčky a na zábavu. Je třeba také pamatovat na budoucnost a vytvořit si rezervu (ve výši 3 až čistých měsíčních příjmů) a případně dlouhodobě spořit (důchodové spoření, kapitálové životní pojištění, stavební spoření apod.).


Náklady na bydlení

Bydlení je základní lidská potřeba. Vytváříme si prostor pro svůj život a své aktivity, slouží k relaxaci a poskytuje zázemí pro nás případně pro naše blízké. Bydlet můžeme ve vlastní nemovitosti (byt nebo dům) pak hovoříme o vlastnickém bydlení. Nebo si nemovitost pronajmeme a pronajímateli platíme nájem (nájemní bydlení). Každý způsob bydlení má své výhody a nevýhody. Náklady spojené s bydlením považujeme za mandatorní. Jedná se zejména o splátky úvěru na bydlení (v případě vlastnického bydlení) nebo platby nájemného. Kromě toho bez ohledu na druh bydlení hradíme různé položky související s provozem domácnosti: teplo, elektrickou energii, vodné, stočné, náklady na správu domu, náklady společných prostor, výtahy, úklid apod.


Nebankovní společnost

Nebankovní společnost je jiná než bankovní. V souvislosti s finanční oblastí je využití jejich produktů spojeno se snazším poskytnutím finančních služeb (půjčka bez ručitele apod.), ale na druhou stranu je zpravidla dražší (vyšší úroky, větší pokuty při problémech se splácením apod.).


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebankovn%C3%AD_p%C5%AFj%C4%8Dka


Nemovitost

Nemovitými věcmi jsou pozemky a stavby, a také věcná práva k nim. Pokud určitá věc není součástí pozemku či stavby a nelze ji přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.


Použité zdroje:
BussinessInfo.cz, Nemovité věci obecně, druhy a jejich zatížení. Dostupné na: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemovite-veci-obecne-druhy-a-jejich-zatizeni-ppbi-54384.html#!&chapter=1


Více na:
Právní prostor, Některé aktuální výkladové problémy úpravy nemovitých věcí v NOZ - I. Dostupné na: https://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/nektere-aktualni-vykladove-problemy-upravy-nemovitych-veci-v-noz-i
Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění
Zákon č. 256/2013 Sb., Zákon o katastru nemovitostí (katastrální zákon)


Neschopnost splácet

Dlužník nedokáže splácet své dluhy tak, jak se zavázal při uzavření půjčky. V případě neuhrazení jedné splátky je zpravidla možné dluh uhradit např. půjčkou od rodiny či přátel. V případě neuhrazení více splátek je potřeba, aby dlužník řešil včas situaci s věřitelem, např. vyjednáním splátkového kalendáře. Pokud dlužník situaci neřeší s věřiteli, jeho situace se zhoršuje, dluhy narůstají a věřitel začne vyjednávat pohledávky soudně. Dluh se navyšuje o úroky z prodlení. Celá situace může vyústit v exekuci (Dluhová problematika, 2007).


Použité zdroje:
Dluhová problematika: informační brožura. 2007 Plzeň: Občanská poradna.


Více na:
Česká národní banka. (?) Dluhy. In Peníze na útěku. Dostupné na https://www.penizenauteku.cz/zivotni-udalosti/dluhy/


Nevýhodná půjčka

Jedná se zpravidla o půjčku v nebankovní finanční instituci. Tato půjčka je zpravidla dostupná i zájemci, který by v bankovní společnosti neuspěl. Není potřeba dokládat výši příjmu. K vyřízení stačí dva doklady (například OP a pas). Žadatel tyto peníze může využít k nákupu či splácení toho, co potřebuje. Nevýhodou jsou vysoké úroky a poplatky, které jsou výrazně vyšší než u bankovních společností. (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013) Nevýhodná půjčka se vyznačuje následujícím znaky:

  • Dlužník si půjčuje na věci, které nutně nepotřebuje
  • Dlužník si není jistý, zda bude schopen půjčku splácet
  • Dlužník chce půjčkou zaplatit starý dluh (půjčka na půjčky)
  • Dlužník si bere půjčku za nevýhodných podmínek
  • Dlužní si bere půjčku na věci, které pominou či se opotřebují dříve než splatí půjčku např. dovolená, dárek, drahý telefon (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.


Více na:
Janda, Josef. (2013) Jak žít šťastně na dluh. Praha: Grada publishing, a. s.
Bergmannová, Lenka, Hůle, Daniel & Šmejkal, David. (2016) Půjčky a úvěry obezřetně a uvážlivě - s novým zákonem o spotřebitelském úvěru. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Nevýhodný prodej

Nevýhodný prodej je směna předmětu prodeje (zboží, služby) zpravidla za peníze a to za cenu nevýhodnou pro prodávajícího. V případě, že se jedná o nápadně nevýhodné podmínky či obchod uzavřený v tísni, je možné obchod napadnout u soudu a domoci se např. zrušení obchodu.


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obchod
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adhezn%C3%AD_smlouva
https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/napadne-nevyhodne-podminky-41855.html


Obchodní praktiky

Obchodními praktikami vůči spotřebitelům se rozumí jednání, opomenutí, chování nebo prohlášení, obchodní komunikace (včetně reklamy) i uvedení na trh ze strany obchodníka, které přímo souvisí s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli. Spotřebitelům způsobují potíže zejména nekalé obchodní praktiky.


Použité zdroje:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu
Zákon č. 634/1992 Sb, zákon o ochraně spotřebitele


Více na:
Pokorná, J., Večerková, E., Levická, T., Dudová, J. (2017) Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů. Praha: Wolters Kluwer ČR
Vítová, B., Etlíková, M. (2017) Nekalé obchodní praktiky. Praha: Wolters Kluwer ČR Internetové stránky České národní banky


Oddlužení

Oddlužení je pojem užívaný pro odpouštění či snižování dluhů. Aby dlužník mohl využít institutu oddlužení, musí být v úpadku nebo hrozícím úpadku. Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek řešil oddlužením, a když toto soud schválí, tak zaplatí jenom 30 % svých závazků.

Pokud dlužník dodržuje veškeré povinnosti, které mu zákon stanovuje, může být oddlužen – zbývající dluhy, které neuhradil v rámci oddlužení, jsou prominut. Dlužník musí splatit minimálně 30 % svého dluhu. Kolik uhradí, záleží na jeho příjmu. Dlužník se pak nemusí bát věřitelů. Dlužník tedy v průběhu 5 let musí uhradit alespoň 30 % všech svých dluhů.


Použité zdroje:
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Hanousková, M., Koubová, Š., Němeček, L. (2010) Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. České Budějovice : Občanská poradna při Jihočeské rozvojové
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.


Osobní bankrot

Osobní bankrot neboli oddlužení – jedná se o způsob řešení úpadku (závazky dlužníka převyšují jeho majetek a očekávané budoucí příjmy), lze řešit jednorázovým zpeněžením majetku či splátkovým kalendářem po dobu 5 let od odsouhlasení osobního bankrotu tak, aby došlo k uhrazení aspoň 30% dluhu, při splnění všech podmínek oddlužení jsou zbylé závazky po 5 letech prominuty


Použité zdroje:
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Hanousková, M., Koubová, Š., Němeček, L. (2010) Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. České Budějovice : Občanská poradna při Jihočeské rozvojové
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.


OSVČ

Je to zkratka pro osobu samostatně výdělečně činnou, tzn. fyzická osoba, která má příjmy z vlastního podnikání (např. kadeřnice, instalatér, automechanik). Může být příjemné, že tato osoba nad sebou nemá žádného „šéfa“, ale na druhou stranu na sebe bere i rizika (ručí za dobře odvedenou práci a když dojde k problémům, může zůstat bez peněz).


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Osoba_samostatn%C4%9B_v%C3%BDd%C4%9Ble%C4%8Dn %C4%9B_%C4%8Dinn%C3%A1
Zákony o daních z příjmů, sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění


Peníze (hotovost)

S penězi se každodenně setkáváme a bereme je jako samozřejmou součást našich životů. Dříve tomu tak nebylo a jejich „vynález“ umožnil nebývalý ekonomický rozvoj.

Dříve se jednotlivé statky směňovaly navzájem a nebylo možné kupovat a prodávat v našem slova smyslu. Později nastupuje vybraná komodita jako univerzální prostředek směny – komoditní peníze. V různých dobách a u různých národů k tomu sloužily např. obilí, lastury, sůl, u Slovanů např. plátno apod. Později k tomu sloužily drahé kovy pro svoji relativní vzácnost a trvanlivost a snadnou přenositelnost, a to zejména v podobě mincí s pevně stanovenou hodnotou.

Ale i tento prostředek směny měl svá úskalí. Ve 13. století v Itálii byly drahé kovy deponovány v bezpečí směnáren, které vydávaly stvrzenky na depozita – bankovky (podle lavičky směnárníka, italsky „banco“). Neexistovaly ještě centrální banky a emisní monopol.

Později vznikají v jednotlivých státech centrální banky se specifickými pravomocemi a zodpovědné za národní měnu. Dnešní peníze jsou tzv. Fiat měnou neboli státovkami, protože jsme povinni všechny finanční transakce provádět právě přes tuto měnu.

Funkce peněz:

  • Všeobecný prostředek směny
  • Zúčtovací jednotka (umožňuje ocenitelnost a převoditelnost hodnoty statků)
  • Uchovatel hodnoty

Vlastnosti peněz:

  • Dělitelnost
  • Zaměnitelnost (forma a složení peněz jsou nelišné (hotovost – bankovky, mince a bezhotovostní peníze – kredit u banky mají stejnou hodnotu)
  • Přenositelnost
  • Trvalost a trvanlivost


PIN

PIN je čtyřmístné číslo, které obdrží uživatel bankovního účtu k vydané kartě. Jedná se o důvěrný údaj, kterým se potvrzují finanční operace prováděné kartou, například výběr hotovosti, platba kartou v obchodě (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013).


Použité zdroje:
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Více na:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Bezhotovostní peníze. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/bezhotovostni-penize


Platba kartou

Platební karta slouží k provádění bezhotovostních plateb např. v obchodě či na internetu a k výběrům peněz z bankomatu (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013).


Použité zdroje:
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Více na:
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Platební karta

Platební karta je elektronický platební prostředek. Lze ji použít k vkladu či výběru z bankomatu, k platbě v obchodě či k nákupu na internetu. Karta je zabezpečena PIN kódem, mezi další ochranné prvky patří podpisový vzor majitele karty a trojciferný CVC kód, které jsou na zadní straně karty (Klufa & Vodička, 2017). Karty se dělí na debetní a kreditní.


Použité zdroje:
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Více na:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Bezhotovostní peníze. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/bezhotovostni-penize


Platební rozkaz

Platební rozkaz je rozhodnutí soudu vydané ve zvláštním tzv. zkráceném řízení, jež se v tomto případě nazývá řízením rozkazním. Platební rozkaz je zákonným prostředkem, jak vymáhat po dlužníkovi nesplacenou pohledávku (dluh) v rychlejším řízení než je klasické soudní řízení.


Použité zdroje:
e-pravo.cz, Platební rozkaz. Dostupné na: https://www.epravo.cz/top/clanky/platebni-rozkaz-8905.html


Více na:
Portál Justice, Elektronický platební rozkaz. Dostupné na: http://portal.justice.cz/ejustice/platebni-rozkaz.html
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, § 172 - 175


Plnění snů, potřeby, tužby

Každý člověk má své potřeby, touhy a sny, které se snaží v životě realizovat. Část potřeb je materiální povahy, které realizujeme za peníze a tak tato úvaha je součástí pojednání o finanční gramotnosti. Potřeby člověka se snažil zmapovat a stratifikovat A. H. Maslow z hlediska jejich důležitosti pro zachování života:

Mnohé potřeby jsou materiální povahy a potřebujeme si je zajistit za peníze, jako univerzální prostředek směny.

Kromě toho máme potřeby a touhy, které nejsou materiální povahy a záleží z větší části na nás, jak je zrealizujeme a naplníme. Jedná se o naše vztahy přátelské, partnerství, naši kariéru, seberealizaci apod. Naplnění těchto potřeb nebo snů často není podmíněno penězi.

Problémy mohou nastat v následujících případech:

  • Měli bychom respektovat hierarchii potřeb a statky materiální povahy v základech pyramidy pořídit přednostně a v té výši a kvalitě nakolik nám to finanční situace rozumně dovolí. Nemusíme mít nejluxusnější auto, nemusíme jezdit několikrát za rok na exotické dovolené, nemusíme mít nejdražší designové vybavení, či poslední modely spotřební elektroniky. Pokud nerespektujeme jakýsi princip přiměřenosti a snažíme se získat další zdroje pomocí půjček, může to být začátek předlužení a z toho vyplývajících problémů jako exekuce, insolvence nebo pád do chudoby a šedé zóny ekonomiky.
  • Další chybou může být i to, že v nás nenaplněné potřeby z oblasti psychické nebo z oblasti seberealizace mohou vytvářet určitou prázdnotu, kterou se snažíme zaplnit nákupem věcí materiální povahy z nižších pater pyramidy. Často nás však tyto věci uspokojí jen nakrátko a tak nakupujeme dál, i když už nad rámec finančních možností, které pak řešíme půjčkami. To může další důvod, který nás zavede do dluhové pasti.


Použité zdroje:
https://www.simplypsychology.org/maslow.html


Pozdní řešení tíživé životní situace

Situace, kdy subjekt začne řešit svou finanční situaci až v době, kdy již není schopen své dluhy splácet.

Typicky přichází do dluhové poradny klient, která má velké množství dluhů, se kterými si již neví rady. Dluhy vznikají postupně, kdy je ještě schopen své závazky plnit, pak přichází nemoc, ztráta zaměstnání a solventnost vystřídá insolvence. Klient se snaží svou situaci řešit další půjčkou, kterou chce splatit předešlé dluhy, ale opět není schopen ji splácet. Půjčky se tak nabalují a klient se dostává do tzv. dluhové spirály, kdy další dluhy jen navyšují splátky a úroky. Pomoc při řešení této situace pak může nalézt v dluhové poradně.


Použité zdroje:
Hanousková, M., Koubová, Š., Němeček, L. (2010) Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. České Budějovice : Občanská poradna při Jihočeské rozvojové


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.


Pracovní neschopnost

Vzniká v případě, že zdravotní stav neumožňuje člověku plnit jeho pracovní povinnosti. S pojmem pracovní neschopnost je spojen její základní znak, jímž je její krátkodobost. Předpokládá se, že pracovní schopnost bude v dohledné době obnovena. Pokud by mělo jít o dlouhodobou či trvalou pracovní neschopnost, hovoří se o invaliditě. Pracovní neschopnost občana vzniká, když je uznána lékařem, a ten ji potvrzuje na předepsaném tiskopisu.


Použité zdroje:
Epravo.cz, Pracovní neschopnost a její ukončení. Dostupné na: https://www.epravo.cz/top/clanky/pracovni-neschopnost-a-jeji-ukonceni-11918.html


Více na:
Česká správa sociálního zabezpečení, Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Dostupné na: https://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/novy-zakon-o-nemocenskem-pojisteni/potvrzeni-o-trvani-docasne-pracovni-neschopnosti-karanteny.htm
Epravo.cz, Vyšší náhrada příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti i nemocenské v r. 2018 (a kontrola zaměstnance v této době zaměstnavatelem) i nemocenské v r. 2018. Dostupné na: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyssi-nahrada-prijmu-za-prvnich-14-dnu-pracovni-neschopnosti-i-nemocenske-v-r-2018-a-kontrola-zamestnance-v-teto-dobe-zamestnavatelem-i-nemocenske-v-r-2018-106619.html
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění


Pravidla bezpečného užívání platební karty

  1. Používat kartu v souladu s pravidly vydavatele karty
  2. Pravidelná kontrola účtu a bankovních výpisů – případné problémy je třeba hned v bance hlásit
  3. Nikomu kartu nepůjčovat
  4. Nesdělovat PIN ke kartě
  5. Nenechávat PIN V blízkosti karty
  6. Při výběru z bankomatu při zadávání PINu zakrýt klávesnici rukou
  7. Ztrátu karty ihned hlásit bance
  8. Obezřetnost při platbě v zahraniční, na internetu (Klufa & Vodička, 2017).


Použité zdroje:
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Více na:
Česká spořitelna. (2018) Bezpečnostní desatero. In Bezpečnost a ochrana dat. Dostupné na https://www.csas.cz/cs/o-nas/bezpecnost-ochrana-dat/bezpecnostni-desatero-platebni-karta


Předlužení

Předlužení – týká se podnikatelů. Je to situace, kdy má dlužník více věřitelů a kdy souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.


Použité zdroje:
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Hanousková, M., Koubová, Š., Němeček, L. (2010) Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. České Budějovice : Občanská poradna při Jihočeské rozvojové
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.


Příjmy (ze závislé činnosti, brigáda, DPP, DPČ, daňové prohlášení, stipendium)

Pokud se člověk osamostatní a není vyživovanou osobou, potřebuje ke svému životu peníze, aby si obstaral vše potřebné k životu. Příjmy si může zabezpečit různým způsobem:

  • Ze závislé činnosti. Nechá se zaměstnat a dostává plat.
  • Z nezávislé činnosti. Vydělává si na základě živnostenského oprávnění.
  • Z kapitálového majetku. Příjmy z prodeje cenných papírů, z dividend apod.
  • Příjmy z pronájmu, když pronajímá nemovitost.
  • Ostatní příjmy. Příležitostný prodej vlastních produktů apod.

Příjmy ze závislé činnosti mohou být různé:

  • Pokud je člověk zaměstnán pobírá odměnu za práci, plat nebo mzdu (podle řídící legislativy).
  • Pro krátkodobou práci (brigáda) lze sjednat Dohodu o provedení práce. Výhodou je, že se z ní při výplatě do 10 tis. Kč za měsíc neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Je to výhodná forma jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Odvádí se daň ve výši 15%, která je snížena o slevu na dani na poplatníka (2 070 Kč/měs. a u studentů 2 405 Kč/měs.). Tu lze uplatnit při podpisu tzv. daňového prohlášení – lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele – a pak je často čistá mzda rovna hrubé mzdě.
  • V případě, že náš úvazek u zaměstnavatele nepřekročí 20 hod. týdně, lze sjednat Dohodu o pracovní činnosti, z které je však zaměstnanec i zaměstnavatel povinen odvádět sociální a zdravotní pojištění.
  • Studenti různých škol mohou být na základě jejích vnitřních předpisů a platné legislativy odměňováni i formou stipendia, které není zatíženo žádnými odvody a není ho třeba uvádět ani v daňovém přiznání.


Příkaz k inkasu

Příkaz k provedení platby zadává příjemce peněz. Majitel účtu musí dát souhlas k příkazu k inkasu a nastaví si limit. Limitem se rozumí maximální výše platby, kterou si může příjemce peněz z účtu strhnout (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.


Více na:
Česká bankovní asociace. (2016) Příkazy k inkasu. In Finanční vzdělávání. Dostupné na http://www.financnivzdelavani.cz/svet-financi/platebni-sluzby/bezhotovostni-placeni/prikazy-k-inkasu
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Příkaz k úhradě

Klient zadá příkaz k platbě, banka odepíše peníze z jeho účtu a připíše je na účet příjemce platby (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Nejčastějšími typy bankovních příkazů jsou: Jednorázový příkaz k úhradě – z účtu odejde jedna platba na účet příjemce. Hromadný příkaz k úhradě – z účtu odejde více plateb v jeden den na účty různých příjemců. Trvalý příkaz k úhradě – z účtu odchází pravidelně (např. měsíčně) opakované platby na stejnou částku na stejný účet (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Pronájem

Jedná se o hovorový výraz, který v tomto případě popisuje vztah mezi majitelem a zájemcem o pronájem bytu, domu, věci nebo třeba i dopravního prostředku, tedy nájem. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Občanský zákoník nově upravuje vedle nájmu i tzv. pacht. Na rozdíl od nájmu se u pachtu předpokládá, že pachtýř bude vlastním přičiněním věc obhospodařovat tak, aby přinášela výnos.


Použité zdroje:
Nový občanský zákoník, Nájem a pacht. Dostupné na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-ve-zvlastni-casti/najem-a-pacht


Více na:
e-pravo.cz, Nájem dopravního prostředku podle NOZ. Dostupné na: https://www.epravo.cz/top/clanky/najem-dopravniho-prostredku-podle-noz-92746.html
Zákony.centrum.cz, Nájem bytu dle nového občanského zákoníku. Dostupné na: http://zakony.centrum.cz/clanky/najem-bytu-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění, Oddíl 3 Nájem


Půjčka na půjčky

Jiné označení Dluhová spirála

Znamená, že jedinec není schopen splácet půjčku – nemá na splátky peníze. Sjedná si proto další půjčku, kterou splácí předešlou půjčku. Nová půjčka je často sjednána za nevýhodných podmínek, např. vysoká úroková sazba (Janda, 130).


Použité zdroje:
Janda, Josef. (2013) Jak žít šťastně na dluh. Praha: Grada publishing, a. s.


Více na:
Česká národní banka. (?) Dluhy. In Peníze na útěku. Dostupné na https://www.penizenauteku.cz/zivotni-udalosti/dluhy/


Realitní kancelář

Realitní kancelář je prostor, kde provozuje svou činnost realitní makléř. Ten za odměnu (provizi, úplatu) zprostředkovává prodej či pronájem nemovitostí.


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Realitn%C3%AD_makl%C3%A9%C5%99


Rekonstrukce nemovitosti

Rekonstrukce nemovitosti (rodinný dům, kostel apod.) může mít dva základní významy:

  1. může jít o uvedení do původního stavu (např. u kostelů a jiných historických budov),
  2. nebo může jít také o přestavbu (např. u starších rodinných domů apod.).

Vždy je však třeba rekonstrukci dobře zvážit, tzn. zda bude dosažení požadovaného výsledku možné po stránce technické i finanční.


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rekonstrukce_(stavebnictv%C3%AD)


Rozhodčí nález

Rozhodčí nález je obdobou soudního rozsudku, ale vydaného soukromým rozhodcem na základě tzv. rozhodčí smlouvy (rozhodčí doložky). Rozhodčí smlouva (rozhodčí doložka) je dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dlužník zbavuje práva na řízení před soudem a souhlasí s tím, že místo soudu bude rozhodovat soukromý rozhodce, který musí být v rozhodčí smlouvě výslovně jmenován. Rozhodčí smlouva musí být sepsána na samostatném listu papíru, jinak je neplatná. Nesmí být součástí všeobecných obchodních podmínek nebo smlouvy o úvěru.

Od 1.12.2016 nelze rozhodčí smlouvy ve sporech vyplývajících ze smluv uzavřených se spotřebitelem uzavírat. Rozhodčí smlouvy uzavřené před tímto datem však zůstávají v platnosti.


Použité zdroje:
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck


Rozpočet osobní a rodinný (Finanční plánování)

Jedná se o finanční plánování jednotlivce či rodiny. Pro stanovení osobního rozpočtu je důležité sestavit příjmy a výdaje.

Rozpočet – přehled příjmů a výdajů, zpravidla sepsán do sloupců na papíře, či na PC, které se za určité období očekávají. Rozpočet předpokládaných příjmů a výdajů by měl být realistický (Finanční vzdělávání, ©2016). Správně sestavený finanční rozpočet umožňuje jednotlivci či rodině posoudit, zda hospodaří efektivně či má ještě v hospodaření rezervy.

Příjmy - peněžní částka přijatá v hotovosti či na bankovní účet.

Příjmy se dělí na:

  • Pravidelné – jsou to příjmy, které jsou pravidelné, ve stejné či podobné výši: výplata, příjem ze samostatné výdělečné cinnosti, důchod
  • nepravidelné – jsou to příjmy nepravidelné, jejich výše je různá: odměny, příjmy z cenných papírů
  • jednorázové – ty se do rozpočtu nezapisují, mohou sloužit např. jako zdroj rezerv (Klínský, Münch & Chromá, 2018).

Výdaje – peněžní částka vydaná v hotovosti či z bankovního účtu.

Výdaje se dělí na:

  • Pevné – jsou pravidelné, jejich výše je daná: hypotéka, leasing, fond oprav
  • Kontrolovatelné – jejich výši lze ovlivnit: oblečení, jídlo, případně je odepřít: cestování, zábava
  • Jednorázové – jsou nepravidelné, většinou jde o vyšší častky: koupě auta, spotřebičů (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Česká bankovní asociace. (2016) Jak si sestavit osobní rozpočet. In Finanční vzdělávání. Dostupné na http://www.financnivzdelavani.cz/ja-ve-svete-financi/kdyz-studujeme-nebo-jsme-se-skolou-prave-skoncili/jak-si-sestavit-osobni-rozpocet
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.


Více na:
SMRČKA, Luboš. (2008) Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). Praha: Professional Publishing.


Ručení k úvěru

Ručení je jedním ze způsobů zajištění závazků. Jedná se o způsob, jak co nejefektivněji snížit rizika, která mohou vzniknout při uzavření závazkového vztahu. Spočívá v tom, že ručitel, osoba vždy odlišná od dlužníka, na sebe vezme povinnost uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak neučiní dlužník. Velmi zjednodušeně lze říci, že ručitel se dostane do pozice velmi podobné dlužníkovi, protože je povinen splnit dluh za dlužníka.

Ručení k úvěru tedy znamená, že se ručitel zavazuje, že v případě, kdy dlužník nebude řádně splácet úvěr věřiteli, přebírá dlužníkův závazek.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Ručitel

Ručitel je osoba, která se zaručí, že v případě neuhrazení dlužné částky dlužníkem věřiteli tento dluh uhradí namísto dlužníka.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Sankce

Po dlužníkovi, který se zpozdí s placením závazku (dluhu), tedy se ocitne v prodlení se splácením peněžité částky čili svůj dluh slovy zákona řádně a včas neplní, může věřitel, který sám řádně splnil své povinnosti, které má vůči dlužníkovi on, požadovat vedle zaplacení samotného dluhu, samotné dlužné částky (jistiny), i sankci za včasné nesplácení. Tato sankce mívá nejčastěji podobu úroků z prodlení. Jejich výši si mohou věřitel a dlužník dohodnout v libovolné výši – ta však nesmí být nepřiměřená.

Úroky z prodlení bývají nejčastějším důvodem neúměrného narůstání dluhů, kdy dlužník kromě splátek původní půjčky musí hradit také úrok za půjčení peněz a úrok z prodlení z důvodu nesplácení.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Žák, M. a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


SIPO (Sdružené inkaso plateb obyvatelstva)

Tuto službu poskytuje Česká pošta. Jedním dokladem lze pomocí SIPA provádět pravidelné platby (např. poplatek za Českou televizi či Český rozhlas, poplatek za fond oprav) pomocí přiděleného spojovacího čísla. Způsoby úhrady SIPA jsou: hotovostně, bezhotovostně: trvalým svolením k inkasu nebo jednorázovým příkazem k úhradě (Klínský, Münch & Chromá, 2018).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.


Více na:
Česká bankovní asociace. (2016) SIPO. In Finanční vzdělávání. Dostupné na http://www.financnivzdelavani.cz/svet-financi/platebni-sluzby/bezhotovostni-placeni/sipo


Skupinový tlak

Skupinový tlak je mocný nástroj skupiny pro ovlivňování jejich stávajících či budoucích členů. Klasickým příkladem jsou slova: „Netrhej partu!“ apod. Parta (skupina) tak může potlačovat zdravý rozum jednotlivce tím, že chce někam patřit a když tak jednají ostatní, nemůže to přece být špatné. Je však třeba sám za sebe zvažovat klady (výhody) a zápory (rizika) svého jednání.


Více na:
https://wikisofia.cz/wiki/Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_skupinov%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD
JANÁK, Dušan. Počátky teoretické sociologie v českých zemích. Text vĕno-vaný památce prof. M. Petruska. Sociologia [online]. 2013, 45(4), 339-364 [cit. 2018-12-28]. ISSN 00491225.


Sociální pojištění

Sociální pojištění je jedním z povinných odvodů do státního rozpočtu, z kterého se financují zejména důchody a sociální výdaje státu.

U zaměstnance odvádí sám zaměstnanec ve výši 6,5% z hrubé mzdy, a tento odvod jde na důchodové pojištění. Zaměstnavatel odvádí ještě sociální pojištění ve výši 25% z hrubé mzdy, přičemž 21,5% jde na důchodové pojištění, 2,3% na nemocenské pojištění a 1,2% na politiku zaměstnanosti.

V případě příjmů nad 130 796 Kč/měs. (pro rok 2019) se z příjmů nad tuto částku neodvádí sociální pojištění. Základ pro odvody sociálního pojištění je tak zastropován.


Splátkový kalendář

V případě, že dlužník není schopen splácet půjčku, může se pokusit dojednat s věřitelem splátkový kalendář.

Jedná se o souhrn dlužné částky a úroku, který bude dlužník postupně splácet. Splátkový kalendář se často tvoří jako přehled či tabulka, kde je stanovena výše a datum splatnosti každé splátky (Ministerstvo financí, ©2016).


Použité zdroje:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Slovník pojmů. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/slovnik-pojmu#tab-slovnik-pojmu-s


Spořící účet

Jedná se o bankovní účet vhodný pro ukládání finančních prostředků. (Klínský, Münch & Chromá, 2018) Je zhodnocen výhodnější úrokovou sazbou než běžný účet, vložené peníze se tedy zhodnocují o poskytnutý úrok (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013). U některých spořících účtů může být disponování s penězi omezeno výpovědní lhůtou. Výpovědní lhůta znamená, že majitel účtu musí před výběrem peněz dát výpověď a pak počkat dohodnutou dobu, než s penězi bude moct nakládat. Pokud by peníze chtěl vybrat dříve, hrozí mu sankce za předčasný výběr (Klínský, Münch & Chromá, 2018). K tomuto účtu nebývá zpravidla vydána platební karta. Za jeho vedení si banky obvykle neúčtují poplatky(Ministerstvo financí, ©2016).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Účty. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/ucty
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Termínovaný vklad

Tento vklad je zřízen na pevně stanovenou částku a na dobu určitou (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Může být buď s výpovědní lhůtou nebo bez ní. Výpovědní lhůta je období, které uběhne mezi podáním žádosti o výběr a výběrem samotným (Ministerstvo financí, ©2016). Termínované vklady se z hlediska času dělí na: krátkodobé 7 měsíců až rok, střednědobé do 5 let a dlouhodobé 5 a více let. Úrok termínovaného vkladu se pohybuje od 2 do 4 %.

Termínované vklady jsou:

Termínované vklady s jednorázovou splatností, kdy jsou peníze po ukončení doby přepsány na klientův účet. Termínovaný vklad již nejde obnovit.

Revolvingový termínovaný vklad, po uplynutí sjednané doby se vklad automaticky obnoví na stejnou dobu. Úrok za dané období se připíše ke spořící částce nebo zašle na účet klienta (Navrátilová, Jiříček & Zlámal, 2013).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Účty. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/ucty
Navrátilová, Petra, Jiříček, Michal & Zlámal Jaroslav. (2013) Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media.


Tíživá finanční situace

Do tíživé finanční situace se jedinec dostane ve chvíli, kdy není schopen splácet své závazky. Příčiny tíživé finanční situace mohou být následující:

Malá finanční gramotnost – jedinec si půjčuje peníze, aniž by si byl schopen spočítat, zda bude schopen úvěr splácet.

Sociální status – jedinec se chce vyrovnat svému okolí, chce být lepší. Proto nakupuje značkové oblečení, drahý telefon atd. V případě, že si na toto zboží nedokáže vydělat peníze, sahá po půjčce a tím se zadlužuje.

Mezi závažné příčiny tíživé finanční situace lze řadit úmrtí partnera/partnery, rozvod, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu (Janda, 2013).


Použité zdroje:
Janda, Josef. (2013) Jak žít šťastně na dluh. Praha: Grada publishing, a. s.


Více na:
Česká národní banka. (?) Životní události. In Peníze na útěku. Dostupné na https://www.penizenauteku.cz/zivotni-udalosti/


Tíživá životní situace (rozvod, nemoc)

Tíživá životní situace člověka je vždy nepříjemný stav, který je však třeba řešit. V psychické oblasti (smutek, deprese apod.) mohou pomoci ti nejbližší (kamarádi, partneři, rodina) nebo je možné se obrátit na odborníka (poradce, psycholog). V případě sociálních problémů (finanční tíseň v případě ztráty zaměstnání, nemoc apod.) lze využít systém sociálního zabezpečení.


Více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_ud%C3%A1lost
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_v_% C4%8Cesku


Úpadek

Dlužník je v úpadku, jestliže splňuje následující podmínky:

  • má více věřitelů,
  • peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti,
  • tyto závazky není schopen platit.

Zákon rozeznává dvě formy úpadku, a to insolvenci (platební neschopnost) a předlužení.


Použité zdroje:
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)


Více na:
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, podepsat můžeš, přeščíst musíš! Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.
Hanousková, M., Koubová, Š., Němeček, L. (2010) Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. České Budějovice : Občanská poradna při Jihočeské rozvojové
Ježek, M. (2013) Jak vyzrát na exekuce. Brno: BizBooks
Smolík, P. (2016) Oddlužení v právním řádu ČR. Praha: C.H. Beck
Schelleová, I. a kol. (2008) Exekuce. Ostrava : Key Publishing s.r.o.


Úrok

Úrok je peněžitá odměna za půjčení peněz. Věřitel, který může dočasně postrádat nějakou finanční částku, ji půjčí dlužníkovi, jenž s ní může disponovat; jinými slovy věřitel poskytne dlužníkovi úvěr. Do určité sjednané lhůty musí být zapůjčená částka – nazývaná jistina – navrácena spolu s navýšením, úrokem.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
Žák, M. a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Úvěr

Úvěr je podobně jako zápůjčka formou dočasného postoupení peněžních prostředků věřitelem na principu návratnosti dlužníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo ještě v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Úvěr – půjčka (spotřebitelský, na bydlení, hypotéka, nevýhodná půjčka, půjčka kamarádům, v rodině)

Úvěr (půjčka) je finanční služba, kdy věřitel zapůjčí peníze na principu návratnosti dlužníkovi (kterému tak vzniká dluh) a který je povinen ve smluvené lhůtě peníze vrátit. Kromě toho za tuto službu věřiteli zaplatí nějakou sjednanou odměnu (formou úroku poplatku apod.). Zapůjčená částka se nazývá jistina. Kromě ní však dlužník zaplatí věřiteli i odměnu za půjčku, takže ve výsledku zaplatí více peněz, než si půjčil! Podle toho o kolik více zaplatíme, můžeme posuzovat cenu a výhodnost či nevýhodnost úvěru.

Obecně se úvěry nazývají spotřebitelskými, protože jsou určeny ke krytí potřeb dlužníka. Podle druhu statků se ještě dělí na úvěry na bydlení (k pořízení bydlení – hypotéka nebo úvěr ze stavebního spoření) nebo na běžné spotřební zboží (auto, nábytek, dovolená apod.). Vztahy mezi dlužníkem a věřitelem jsou většinou upraveny individuálně smlouvou a řídí se Zákonem o spotřebitelském úvěru (257/2016 Sb.),

Úvěry na bydlení jsou často výhodnější než běžné spotřebitelské úvěry. Většinou je zapůjčena vyšší částka (průměrná hypotéka je cca 2 mil. Kč) s delší dobou splatnosti (až na 30 let). Současně je třeba poskytnout bance záruku. Často je to samotná pořizovaná nemovitost a bance vzniká zástavní právo k nemovitosti. Bez souhlasu banky nelze s nemovitostí disponovat.

Podle podmínek, za kterých je nám poskytnuta půjčka můžeme posoudit její výhodnost či nevýhodnost. A to například:

  • Podle doby návratnosti (je lhůta pro splacení půjčky dostatečná, budou mi na to stačit volné finanční prostředky, které mi v rámci hospodaření domácnosti zůstávají?
  • O kolik peněz více vrátím, než si půjčím? Není lepší počkat a na danou věc si naspořit?
  • Mám dostatečnou rezervu na splátky úvěru v případě výpadku nebo snížení příjmů (nemoc, ztráta zaměstnání, nepředvídatelná událost)?

Pozor na půjčky kamarádům nebo v rodině. Je hezké si vzájemně pomáhat, ale někdy se může stát, že dlužník nespěchá s vrácením peněz a spoléhá na shovívavost věřitele – kamaráda nebo člena rodiny. Takové jednání může snadno vztahy mezi přáteli nebo v rodině pokazit a samotného věřitele uvést do velkých problémů.


Věřitel

Věřitel je subjekt, který poskytne dlužníkovi plnění (např. půjčku). Zároveň očekává (věří – odtud pojem věřitel), že dlužník svůj dluh uhradí. Věřitel má pohledávku vůči dlužníkovi.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Vkladní knížka

Vkladní knížka je tradiční způsob ukládání finančních prostředků, kdy se písemně zachycují vklady a výběry. Může mít výpovědní lhůtu. Výpovědní lhůta znamená, že majitel vkladní knížky musí před výběrem peněz dát výpověď a pak počkat dohodnutou dobu, než s penězi bude moct nakládat (Klínský, Münch & Chromá, 2018). Dříve se vkladní knížky využívaly hodně, v současnosti se využívají omezeně, často jako dárek pro dítě – dětská vkladní knížka (ČNB, ©?).


Použité zdroje:
Klínský, Petr, Münch, Otto & Chromá, Danuše. (2018) Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Eduko nakladatelství.
Česká národní banka. (?) Spoření. In Peníze na útěku. Dostupné na https://www.penizenauteku.cz/financni-sluzby/sporeni/


Výběr z bankomatu

Při výběru peněz z bankomatu vloží klient kartu do čtečky karet, zadá PIN, zvolí finanční částku, kterou chce vybrat. Pokud je na účtu dostatečná finanční částka, bankomat peníze vydá (Ministerstvo financí, ©2016).


Použité zdroje:
Ministerstvo financí Česká republika. (2016) Oběh peněz. In Proč se finančně vzdělávat. Dostupné na https://www.psfv.cz/cs/penize-a-ucty/obeh-penez


Více na:
Klufa, František & Vodička, Viktor. (2017) Nové platební prostředky: umíme je využívat? známe rizika? Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Výživné

Bývá charakterizováno jako majetkový soubor věcí a jiných právních předmětů, penězi ocenitelnými, který poskytuje jedna osoba druhé proto, aby ji vyživovala, tj. aby uspokojovala její životní potřeby. Výživným se rozumí zabezpečování a úhrada osobních potřeb mezi osobami, které k sobě mají příbuzenský nebo jiný rodinný vztah.

Neplní-li povinný svou vyživovací povinnost, naplňuje tím skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinné výživy.


Použité zdroje:
Výživné a alimenty v ČR, Základní informace o výživném v ČR. Dostupné na: https://www.vyzivne.cz/


Více na:
Česká advokátní komora, Co vědět o výživném. Dostupné na: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=748
Veřejný ochránce práv, Vyživovací povinnost rodičů k dětem, stanovení výživného. Dostupné na: https://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace/vyzivovaci-povinnost-rodicu-k-detem-stanoveni-vyzivneho/
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon v platném znění, ustanovení § 213
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění


Zadluženost

Zadluženost je ekonomický pojem, který označuje skutečnost, že subjekt (osoba, firma) používá k financování svých potřeb cizí zdroje.

V rámci ekonomiky můžeme zadluženost rozdělit na zadluženost státu, firem a domácností. Česká národní banka sleduje strukturu zadlužování domácností, kdy si domácnosti si půjčují na spotřebu, bydlení a ostatní potřeby. Celková zadluženost domácností neustále roste, v roce 2018 činil celkový dluh domácností přibližně 1,707 mld. Kč, naproti tomu v roce 2015 činil dluh přibližně 0,523 mld. Kč.


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Závazek

Závazek čili obligace (též závazkový právní poměr) znamená vztah mezi dvěma lidmi nebo skupinami, z něhož jedné (dlužníku) z nich plyne povinnost v budoucnosti něco dát, udělat, případně nedělat, kdežto druhé naopak oprávnění splnění závazku očekávat, případně i vymáhat (věřitel).


Použité zdroje:
Česká národní banka – www.penizenauteku.cz
Internetové zdroje - Wikipedie


Více na:
M. Žák a kol. (2002) Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a.s.
Šmejkal, D. (2015) Odpovědné půjčování, jak nespadnout do dluhové pasti: Vše, co byste měli vědět…. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.


Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je určeno k úhradě nákladů zdravotní péče, zajišťuje nárok na bezplatnou základní zdravotní péči v ČR. Plně jsou z něho hrazeny nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál. Platit zdravotní pojištění je povinné. Pokud si zdravotní pojištění neplatíme sami nebo ho za nás neplatí někdo jiný (zaměstnavatel, stát), nevypadáváme z registru, ale narůstá nám dluh. Zároveň se vypočítává a je povinnost uhradit za každý den prodlení platby zdravotního pojištění penále ve výši 0,05 % z dlužné částky.

Plátcem jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a tzv. samoplátci. Stát hradí zdravotní pojištění za některé skupiny obyvatel, např. za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci na úřadu práce, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a další.


Použité zdroje:
Národní informační centrum pro mládež, Zdravotní pojištění - základní informace. Dostupné na: http://www.nicm.cz/zdravotni-pojisteni-zakladni-informace


Více na:
Všeobecná zdravotní pojišťovna. Dostupné na: https://www.vzp.cz/
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky. Dostupné na: https://www.vozp.cz/cs/
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Dostupné na: https://www.cpzp.cz/main/index.php
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Dostupné na:
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Dostupné na: https://www.ozp.cz/
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky. Dostupné na: https://www.zpmvcr.cz/
Revírní bratrská pokladna. Dostupné na: https://www.rbp-zp.cz/
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění


Zdravotní pojišťovna

Zdravotní pojišťovna je specializovaná zdravotní a finanční instituce, jejímž hlavním úkolem je provádět veřejné zdravotní pojištění. Způsob a rozsah provádění zdravotního pojištění je dán platnými právními normami, kterými jsou zejména zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. K provádění veřejného zdravotního pojištění je třeba povolení, o němž rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Zdravotní pojišťovny se sdružují ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Jedna osoba může být vždy pojištěna jen u jedné zdravotní pojišťovny poskytující zákonné zdravotní pojištění. Této zdravotní pojišťovně odvádí pojistné na zdravotní pojištění každý zaměstnavatel pojištěnce, samoplátce, OSVČ nebo stát.


Použité zdroje:
BusinessInfo.cz, Zákonné zdravotní pojištění. Dostupné na: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakonne-zdravotni-pojisteni-3568.html#legislativa


Více na:
Všeobecná zdravotní pojišťovna. Dostupné na: https://www.vzp.cz/
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky. Dostupné na: https://www.vozp.cz/cs/
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Dostupné na: https://www.cpzp.cz/main/index.php
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Dostupné na:
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Dostupné na: https://www.ozp.cz/
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky. Dostupné na: https://www.zpmvcr.cz/
Revírní bratrská pokladna. Dostupné na: https://www.rbp-zp.cz/
Svaz zdravotních pojišťoven ČR. Dostupné na: http://szpcr.cz/
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách